neděle 30. listopadu 2014

Imigrace, domácí násilí, papež ve Štrasburku, Petr Pithart bilancuje.



Paní Gajdůšková na Twitteru komentovala

https://twitter.com/GajduskovaAlena/status/537333988122435584

Domácí násilí je ohavné, pro děti a ženy tragické a mělo by být nepřijatelné morálně i proto, že nás všechny stojí cca miliardu ročně.

Zapomněla na násilí na mužích, především seniorech. Zapomněla na násilí páchaném na rodičích. Nezapomněla přepočítat morálku na peníze. Selektivní pravdomluvnost, materialismus.

Papež navštívil politiky ve Štrasburku.


Z mnoha stran se mu dostalo chvály. Snad si mohu dovolit drobné otázky. Papež zmínil problém migrantů a nezaměstnaných. Nezmínil kořeny tohoto problému - přebujelý stát blahobytu, resp. sociální stát a s ním ruku v ruce jdoucí neúměrné zdanění chudých pracujících a jejich zaměstnavatelů. Trh práce svázaný pevnými pouty "sociální ochrany".

Co to je "nová společenská a hospodářská spolupráce, bez ideologických tlaků"? Podporující "solidaritu a vzájemné milosrdenství"? Myslí tím nižší daně pro pracující, zaměstnavatele? Myslí tím zjednodušení byrokracie? Větší svobodu v uzavírání pracovních vztahů? Rušení cel a omezení v obchodě uvnitř i vně EU? Pokud ne, tak tato slova jsou jen dunící kov a zvučící zvon.

Petr Pithart bilancuje v MF Dnes 25.11.2014.

"Češi jako protistátní národ"
Opět si dovolím drobný nesouhlas. Pisatel popisuje český národ jako "protistátní" už od Rakouska. Co je protistátního na národu, který chca-nechca zachránil Evropu od osmanského područí? Co je protistátního na národu, který definoval svojí politiku heslem "Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho vytvořit"? Jehož vojáci stáli za Rakouskem, i když jeho nečeské elity už vzhlíželi k dynastii s heslem "Gott mit uns"?
Možná bylo "protistátní" vytvoření Československa, kde v míru žilo ne méně než devět národností, na gymnáziích se učilo pěti jazyky?
Souhlasím s protistátností a nedemokratičností "košického vládního programu", stejně jako koalice levicových stran v "národní frontě". Je to nepěkná skvrna na historii našeho národa, kdy socialista socialistu bez soudu vyháněl. Nemůžeme se vymlouvat, že "taková byla doba" nebo že kdyby se nám poštěstilo mít americkou okupační správu, vedlo by se nám lépe.
Porevoluční dobu vnímá jako dobu krátkého vzepětí, se zásadní chybou - nesprávní lidé zvolili nesprávné politiky - Klause a Zemana, ti dělali nesprávné kroky. Zapomněl na chybu, které se kdosi dopustil před prvními volbami v roce 1990 - zavedení poměrného místo většinového hlasování do ČNR i Federálního shromáždění. To umožnilo přežití komunistů, ale i existenci stranických šíbrů, podpořilo stranické sekretariáty. Tím se zabránilo možnosti odvolávat poslance ve vazbě, ve výkonu trestu, či pouze krajně nepopulární osoby vyřazovat z kandidátek.
Zapomněl také na další chybu - že se vstupem do EU byli tito stranictí šíbři politi živou vodou dotací a najednou se mohlo nadělovat všem kamarádům ve velkém. Zapomněl i na mnoho dalších chyb a chybiček a nyní pláče nad rozlitým mlékem. Zbytečně.
Stejný pocit zmaru a konce světa lze vyčíst u více autorů "generace devětaodmdesátníků". Není jim to třeba míti za zlé. Možná jen nedohlédnou, že od roku 1989 je tu nová generace - politiků i občanů. Ti si budou řídit tuto zemi po svém. Zda dobře nebo špatně záleží jen na nich. 

Žádné komentáře:

Okomentovat