Pan předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek položil květiny u památníku sudetoněmeckých obětí v sudetoněmeckém domě. Květiny položil dle informací jako gesto smíření, jako předseda KDU-ČSL i jako křesťan. Gesto bylo učiněno také "pro pana Posselta osobně", jak se měl pan Bělobrádek vyjádřit. Protože jsem na uvedeném místě nebyl, neznám přesnou řeč pana Bělobrádka, ani neznám přesný smysl památníku, radím čtenáři tento článek zkoumat, a kdyby došel přesnějších informací než já, nechť se prosím podělí o své znalosti. Jak je uvedeno ve zdrojích, šlo o gesto smíření. Ke smíření je třeba dvou stran, budu uvažovat o smíření KDU-ČSL a Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Smíření předchází uznání vin. Jaké viny spáchala KDU-ČSL v letech kolem druhé světové války, že žádá zástupce SDL o smíření? Napadá mě několik chyb, které asi mohly být vyznány: Československá strana lidová nezabránila přijetí mnichovského diktátu, dopustila, že na územích odstoupených nacistickému Německu byly stat