sobota 29. ledna 2022

Korespondenční volba

Právě se projednává úprava volebního zákona, která by umožní hlasování korespondenční volbou, prozatím občanům v zahraničí. Rád se poučím, jak korespondenční volba zajistí volbu osobní, tajnou a přezkoumatelnou. 

Pro sebe mám otázku, zda usnadňovat volby někomu, kdo už pro sebe zvolil dobře, kdo pracuje a bydlí mimo dosah našich politiků. Mohl bych se ještě ptát, zda má volit někdo, kdo nenese náklady své volby, kdo neplatí daně našim politikům a úředníkům. Ale ptát se nebudu, to už je jiný příběh.

Přeji vám jen, ať vás volby, parlament a politici ovlivňují co nejméně.

Petr Moses, politik

sobota 25. září 2021

RFC: Návrh ústavního zákona: Na dotace není právní nárok.

RFC*:

Žádáme, aby poslanci a senátoři parlamentu České republiky schválili tento ústavní zákon: 

Na dotace není právní nárok.

Vysvětlení:

pojmem "dotace" se pro účely tohoto zákona myslí také subvence, pobídky, přímá či nepřímá státní a veřejná podpora, garantovaný odběr a jiná výběrová podpora podnikání fyzických či právnických osob.

Odůvodnění:

Veřejná podpora podnikání nestátních subjektů dnes dosahuje řádově srovnatelné výše jako náklady na sociální politiku státu. Přitom vhodnost takové podpory je přinejmenším pochybná, s účinky jdoucími proti deklarovanému záměru poskytnuté podpory.

Ústavní zákon umožní urychleně ukončit dotační a jinou podporu tam, kde se objeví nesoulad záměru a dosažených výsledků, případně tam, kde se projeví nehospodárnost v udílení dotací. Příjemci dotací jsou si i dnes většinou vědomi závislosti na dobrodiní státu a vůli politiků. Navrhovaný zákon veřejně deklaruje reálný stav věci. Zákon zabrání přehnaným očekáváním ze strany soukromého sektoru, že politik, respektive daňový poplatník je povinen "navěky a navždy" starat se o jejich blaho. 

Příklad:

Na zlepšení kvality vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu. Místo příčin znečištění se ale řeší jen důsledky | NKÚ (nku.cz)


*) Tento text je návrhem ke komentování a úpravě. Prosím čtenáře, právníky, ať navrhnou lepší formu či formulaci zákona. Během několika týdnů a zapracování připomínek bude text zveřejněn jako Elektronická petice | Petice.com

Najdete mě na twitteru: Petr Moses (@PetrMoses) / Twitter

Případně pište zde do komentářů.

Byl bych rád, kdyby to byl jeden z prvních zákonů schválených novou sněmovnou.

-------

Návrh se nesetkal s přílišným ohlasem, s peticí zatím počkám.

úterý 22. června 2021

Finanční soběstačnost

Finanční soběstačnost dnes počítáme ke znakům dospělosti. Finanční soběstačnost lze učit, ale konečným poučením je, že nechám druhého být soběstačný. Finanční soběstačnost bolí děti, když zjišťují, co si za své peníze nemohou koupit, ale také bolí rodiče, kteří by dětem rádi pomohli.


Mnoho se namluví a napíše o “finanční gramotnosti”. Ale gramotnost je na nic, nemám-li možnost si jí vyzkoušet. Mohu se učit o písmenkách, mohu se naučit zpaměti slabiky, ale nedostanu-li knížku ke čtení, písanku ke psaní, zůstanu negramotný.

Finančně negramotný zůstanu, i když se ve škole naučím všechno o půjčkách, úrocích, spořících účtech, ale nebudu mít peníze, nebudu mít žádnou potřebu si něco vydělat, uspořit, utratit.


Jezdit na kole se nenaučím sledováním videí a čtením knih o cyklistice. Musím sednout na kolo, šlápnout do pedálů a jet. Co když spadnu? Spadnu. Co když špatně zatočím? Špatně zatočím. Co když si sedřu kolena o štěrk nebo asfalt? Sedřu si je. To je více než jisté. Ale potřebuji se zvednout a znovu šlápnout do pedálů.


Tak je tomu i s finanční soběstačností. Nestačí se učit. Nestačí si na papír sepsat perfektní plán. Je nutné se osamostatnit. Platí to pro jednotlivce, rodiny, i společnosti a společenství.


Před 81 lety měl jeden mladý pár svatbu - František a Marie. Ona z “bohatého” statku, on přinesl do manželství jen pár hektarů. Manželská smlouva byla sepsána tak, že nevěsta přinesla do nové domácnosti stejně majetku jako ženich. Zažili první společné žně. Oba byli pilní, ale práce měli víc než dost, chybělo jim náčiní, i ta nejlevnější mlátička. Marie navrhla půjčit si peníze od rodičů a vše koupit, František - tvrdá palice - nechtěl. Marie neměla hlavu o nic měkčí a rozhodla se, že uteče k rodičům, však on vyměkne. Maminka Marii politovala, ale když přišel otec, řekl: “Nechtěl jsem, aby sis ho brala, myslel jsem, že si tě chce vzít jen pro peníze. Sousedi mi říkali, že věno propije v hospodě. Ale on od svatby do hospody nezašel. Pracuje za dva, šetří a snaží se. A dnes se mi to potvrdilo. Na stroje si nepůjčíte, ale našetříte si, tak jak řekl František. Kvůli tomuto rozhodnutí mám důvod víc si ho vážit. Půjdeš k vám domů a omluvíš se mu.” Marie šla domů, k Františkovi, usmířila se s ním. A po žních skutečně koupili vše co potřebovali. 

František se od Marie nikdy nedozvěděl, co jí řekl otec. Po mnoha letech mu to prozradila tchýně. Mě to prozradil František.


Když se někdo ptá, “jak být finančně soběstačný”, řeknu mu jediné: sedni na kolo a šlapej. Máš dvě ruce a hlavu. Pracuj. Není jiné řešení.

Když se zeptá spolek, klub, sbor, církev, řeknu to samé: chcete mít něco společného, vyberte mezi sebou peníze. Vyberete-li málo, možná budete muset více pracovat, více toho budou muset zastat dobrovolníci. Nedám vám oslíčka “Otřes se”. Neprozradím kouzlo “Sezame, otevři se”. Máte-li málo, budete muset přidat. Máte-li dost, můžete se podělit s dalšími.

Ano, v naší zemi jsme relativně hodně zdanění. Ale také jsme proti zbytku světa bohatí. Nemáme se zle. Tak si nestěžujme.


sobota 1. května 2021

Kdo by to byl řekl



Kdo by to byl řekl, že se budu zastávat starých sprosťáků, rasistů, hlupáků.

Kdo by to byl řekl, že se budu zastávat pouličního kazatele.

Kdo by to byl řekl, že budeme ještě provozovat uliční výbory, dopisy zaměstnavatelům.

Časy se mění. Absolutní svoboda let devadesátých, kdy Česká soda v jednom pořadu mohla urazit Němce, Čechy, faráře, prezidenta i televizní rosničku jsou pryč.

Ozvete-li se, že staré instituce - např. manželství - je lepší nechat postaru, jste homofob.

Pokud jste před 30 lety byl mladý a blbý a hrál ve špatné kapele, jste dodnes nácek.

Pokud kážete z Bible a policajt vás zatkne, dobře vám tak, církev upalovala heretiky. Co na tom, že tehdy by upálili pro herezi spíše vás. Kdybyste kázal, že král a papež nejsou nad Pána Boha. Vlastně, za to by vás nejradši ukřižovali i dnes.

Něco málo si pamatuji, není to horší než za bolševika. Ale už se objevují udavači, kteří píší zaměstnavateli, že nejste dost progresivní, že jste agresivní nebo mikroagresivní. Už se vyhazuje z práce za projevený názor. Podniky, banky jsou navenek progresivní raději předem.

Naopak vláda i státní správa, justice zavírá oči při řešení trestné činnosti papalášů a jejich rodin. Na něco upozorníš, dostaneš anonym, nebo ještě lépe se ti grázl ozve, jak probíhá vyšetřování. Samozřejmě se to zahraje do ztracena. Prokurátor “podmíněně zastavil trestní stíhání”. Šlo o “synáčka”, zlatou mládež.

Co s tím? Budu se zastávat sprosťáků, rasistů, hlupáků, kazatelů. Budu hájit jejich právo říkat věci někdy nerozumné. Budu veřejně dehonestovat udavače i nečinnou státní správu. To nejhorší co bych si mohl přát je, aby fízl a prokurátor hlídali v naší zemi svobodu slova. To už by nebyla svobodná demokratická republika.

 

Link:

Pastor John Sherwood arrested


Krásná osmdesátá:


https://www.youtube.com/watch?v=v8z7YP8e_T8



neděle 30. srpna 2020

Pro zastupitelskou demokracii

Chtěl jsem se vyhnout uvažování o politickém systému, protože jsem člověk pro "mírný pokrok v mezích zákona". Nechci nadávat na systém, stěžovat si na nepřízeň osudu. Možná příště. Několikrát jsem ale diskutoval s lidmi, proč je situace v naší zemi taková jaká je a opakoval jsem jim svůj názor, že podíl na chování našich politiků má náš politický systém.
Jak se jeví současný politický systém mě? Máme prezidenta, vládu, parlament, senát. Máme krajského hejtmana a krajské zastupitelstvo. Na nejnižší úrovni máme starosty a městské zastupitele. Mám hodně demokraticky zvolených zástupců. Koho z nich jsem osobně volil nebo mohl zvolit? Prezidenta s funkcí především reprezentativní a senátora, který je téměř bez vlivu. Ostatní zastupitele, poslance samostatně volit nesmím. Musím si vybrat z kandidátů, které mi připraví stranické sekretariáty. V nejbližších krajských volbách vybírám 50 zastupitelů z cca 800 kandidátů, kteří se o mě budou v následujících čtyřech letech starat. Jaká je možnost že všechny znám a dokážu u nich zvážit pro a proti? Jaká je šance, že zastupitelé budou slyšet můj hlas a budou se bát udělat něco, co by bylo proti zájmu občanů?
Nejdříve k mému výběru kandidátů. Na  kandidátce jedné strany je 50 jmen. Znám jich asi 10. Některé bych možná volil, některé bych nevolil, protože ty dotační kouzelníky zapomněli sebrat při zátahu na "Severozápad". Ostatní jména naprosto neznámá. Proč mě má zajímat starostka Dolních Kotěhůlek? Mám jí volit kvůli funkci? Jaké má názory? Samozřejmě je to moje chyba. Měl bych se zajímat více a každému kandidátovi věnovat alespoň hodinu. Pro studium všech kandidátů potřebuji přes 800 hodin, pět měsíců práce. Zkusím to jinak. Budu věřit straně jako garantovi kvality a poctivosti kandidátů. Straně, které proklouzlo na kandidátku několik kouzelníků s veřejnými financemi. Budu věřit straně, jejíž představitelé jsou obžalováni ve čtrnáctimiliardovém dotačním podvodu. Budu věřit straně, která jedním dechem odsuzuje chování dotačního loupežníka a zároveň s ním je v koalici na krajské úrovni. 
Investoval jsem 800 hodin studiu kandidátů nebo jsem se svěřil rozhodnutí Strany, že vybrala dobré kandidáty za mě. Je po volbách, někteří moji "kandidáti" se stali zastupiteli. Krajské zastupitelstvo rozhoduje o tématu, které mě zajímá. Středoškolská politika, dálniční tahy. Chci, aby "můj" zastupitel zvážil můj názor a pokud možno podle něj hlasoval. Jakou má motivaci? Jak byl zvolen? Nejdříve ho vybrala Strana, teprve potom voliči. Zodpovědný je především Straně. Strana rozhoduje, na kterém místě kandidátky a zda vůbec tam bude. Strana také potřebuje finance na kampaně, potřebuje zaplatit svoje zaměstnance. A o to se starají stavební firmy, které na oplátku chtějí podíl z veřejných zakázek. Jde-li mé přání proti vůli stavebníků, zastupitel musí upřednostnit stavebníka. Je potom ještě mým zastupitelem nebo zastupitelem stavebníků?
Po zjištění, že nemám ve sboru zastupitelů zastánce mohu rezignovat na veřejný život. "Všichni jsou zloději". Nebo mohu zkoušet ovlivňovat politiku volbou "nejmenšího zla". "Je to lump, ale náš lump". Nebo mohu zkusit navrhnout lepší volební systém, protože za současný stav nemohou jenom jednotliví lidé, ale i nevhodný volební systém.
Zkusím to třetí, změnit volební systém. Jak? Odstraním mezistupeň mezi voličem a zastupitelem - stranický sekretariát. Volič bude volit svého zastupitele a zastupitel se bude zodpovídat především jemu. Každý zastupitel bude "kohout na svém hnojišti" a každý volič sedlák s vidlemi, který rychle vysvětlí kohoutovi, jak se má chovat. Zavedu jednomandátové obvody, na každé kandidátce bude pouze jeden politik. Když si budu vybírat, nebudu muset přemýšlet o "menším zlu", předpokládané loupežníky dám hned do koše. Ze zbylých pěti si během jednoho dne v klidu vyberu. Strany budou mít i nadále smysl, budou skutečnou "pečetí kvality". Protože kvalitní kandidát se obejde i bez politické strany a snadno bude prosazovat zájem svého obvodu. Strana pak bude "něco navíc", která mu pomůže získat pár procent nerozhodnutých, ale kdyby šlo o stranu loupežníků, sebere mu všechny voliče. Tím loupežnické strany "samy od sebe" vymizí.
Dnes volím 50 zastupitelů pro 350.000 občanů. Po změně na jednomandátové obvody budu volit jednoho zastupitele, který se bude zajímat o 7.000 občanů. To je mnohem přehlednější. I v budoucnosti bude politik hnán kupředu především svou touhou o vlastní prospěch. Ale tím, že bude zodpovědný voličům, bude vědět, že když se budou mít dobře jeho voliči, bude dobře i jemu. A bude také vědět, že když je u koryta, nesmí příliš mlaskat.
Zhruba před deseti lety jsem dvakrát kontaktoval politiky. Jednou "svého" senátora a s ním senátory, které jsem znal. Prosil jsem je, aby neschvalovali "Lisabonskou smlouvu". Hlasování dopadlo jak dopadlo, ale z kanceláří některých senátorů mi alespoň odpověděli. Hlas voliče byl pro ně důležitý. Podruhé jsem "své" zastupitele kontaktoval, když se poslanci snažili přehlasovat veto prezidenta republiky u zákona o biopalivech. Ani jeden poslanec mi neodpověděl. Hlasovali dle nařízení svých sekretariátů, proti vůli občanů, ve prospěch Andreje Babiše. Je to sice jen nahodilá zkušenost, ale zdá se, že potvrzuje moje pozorování: pokud jsou politici zodpovědní voličům, dávají si více pozor na své jednání a hlasování.  

čtvrtek 23. července 2020

Sociální svépomocná politika

Úvod a zdůvodnění

Sociální pravicová politika. Solidarita. Odpovědnost. Samostatnost. Jdou tato slova k sobě? Zkusíme to zjistit návrhem sociálního a společensky zodpovědného programu.
Toto je třetí část mého politického programu (o chudých zde a jak díky jejich hlasům vyhrát volby zde). Čtenář jistě postřehl, že nenavrhuji žádnou revoluci, jsem pro mírný pokrok v mezích zákona. Jako další omezení doplním "nikomu nic navíc nesebrat" a "pomoci lidem".
Sociální program musí být populistický, lidový. Nabídnu lidu obecnému něco, co "jim nikdo jiný nemůže dát". Nejlépe jim nabídnout to, co sami chtějí. Lidé nechtějí žebračenky. Lidé také nechtějí pracovní povinnost. Nabídnete-li jim převýchovu, aby se z nich stali lepší lidé, také neuspějete. To vše dnes stát v rámci sociální politiky nabízí a obliba těchto opatření je mizivá, efektivita zanedbatelná.
Zkusím tedy nabídnout rozšíření mého návrhu z roku 2013, který byl laskavě nepřečten nebo nerealizován tehdejším ministrem školství, profesorem Petrem Fialou.

Co brání sociálnímu cítění občanů?


Sociální svépomocný program je založen pomoci jednoho občana druhému. Jediné, co v tomto koná stát a úředník je to, že nepřekáží. Jak to provést?
Program především počítá se zachováním, neomezováním stávající sociální sítě. V některých případech s jejím posílením. Jak? Občané ČR jsou aktivní dárci. Pokud jde o pomoc při povodních, humanitárních tragédiích, vždy se najde dost lidí ochotných pomoci. Byli jsme ochotni pomoci iráckým křesťanům, české neziskové organizace pomáhají v uprchlických táborech, v Súdánu i jinde. Tam kde čeští komunisté "pomáhali" zbraněmi šířit násilí, tam dnes čeští křesťané pomáhají prací a službou šířit lásku. Na tom je vidět, že "zdroje jsou". Zdroje a ochota pomáhat. Této pomoci ale brání velká překážka. A tou jsou daně a povinné odvody ze mzdy. 
Možná si všímáte, když nějaký sponzor daruje při sbírce na bohulibý účel velký šek. Velký nápis "Sponzorská s.r.o., 100.000 Kč". Možná tam ještě běží lišta s menšími dárci a mezi nimi "Jan Novák, Horní Lhota, 10.000 Kč". Rozdíl mezi velkým a malým darem je nejen v částce, ale i v míře zdanění. Jste-li sponzorem (a nezaklekne-li na vás finanční úřad), váš dar je nezdaněný. Jste-li dárcem - právnickou osobou, je váš dar nezdaněný až do částky 5% daňového základu. Více zde. Jste-li dárcem - fyzickou osobou, zaměstnancem, můžete hodnotu daru odečíst až do 10% daňového základu. Z daru potom také neplatíte daně. Ovšem z daru odvádíte sociální a zdravotní pojištění - částku mnohem větší než daně. Pokud má Jan Novák hrubou mzdu 30.000 Kč, jeho zaměstnavatel musí vynaložit 40.200 Kč, aby Jan Novák dostal čistou mzdu 22.740 Kč. Viz mzdová kalkulačka. Celkové zdanění mzdy u Jana Nováka (svobodného, bez dalších odpočtů) je 1-(22740/40200)%= 43%. Daň ze mzdy je (3960/40200)% = 10%. Odvody (pojistné) celkem je ((10140+3300)/40200)% = 33%. Zde vidíme, že Jan Novák, pokud ročně daruje do 10% ze svého daňového základu, musí na 10.000 Kč daru vydělat 14.925 Kč (superhrubá mzda). Na každých 10.000 Kč darovaných přes 10% daňového základu musí vydělat 17.544 Kč. Abyste mohli jako zaměstnanec darovat 10.000 Kč, musíte vydělat 15.000 Kč - 17.500 Kč. Zde vidíme, že větší ochotě občanů darovat brání vysoké zdanění darů. Občan z vydělaných 15.000 Kč může na dobrou věc darovat nejvýše 10.000 Kč. Zbytek je zdaněn.

Řešení a sociální program

Co může politik udělat při pomoci občanům v ochotě darovat? Může jim odpustit daně a odvody z darů až do 50% jejich příjmů, podobně jak to mají zaměstnanci např. v USA. Za dary v tomto případě považuji i platby školským, sociálním a zdravotním zařízením. V osnově:
  • Zaměstnanec / podnikatel-fyzická osoba při ročním vyúčtování daní může až 50% daňového základu ponížit o hodnotu darů darovaných v kalendářním roce.
  • O stejnou částku se poníží základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele ročním zůčtování pro OSSZ/zdravotní pojišťovnu. OSSZ/zdravotní pojišťovna vrátí přeplatek na účet zaměstnance.
  • Obdobným způsobem si může zaměstnanec odpočítat náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na vzdělání, náklady na daňového poradce, případně jinou osobu nutnou pro kontakt se státní správou.

Závěr

Není osnova programu příliš jednoduchá? Je. Záměrně. Aby jí rozuměl každý daňový poplatník, každý zaměstnanec. Ne aby se mezi politiky a úředníky vyrojilo mnoho "právních názorů". 
Proč není návrh v paragrafovaném znění? Nejsem právník. Chce-li mi nějaký právník pomoci, ať se prosím ozve. 
Nebude mít daný zákon negativní vliv na příjmy státního rozpočtu? Ne z důvodu, že vratky daní a odvodů se platí až následující rok. Mezitím je dar již spotřebován, z velké části na mzdy. Mzdy jsou opět zdaněny. 
Jaké jsou další výhody? Zrychlí se oběh peněz v ekonomice. Lidé získají pocit, že při darování nejsou obíráni státem a především při příspěvku nemocnici, škole si budou moci dovolit dát více. Dobré školství a zdravotnictví nebude jen pro bohaté.
Nenaloží nemocnice, školy, neziskové organizace s dary neuváženě? To je možné. Dárce si bude muset hlídat, kam a kolik daruje. On je zodpovědný. 
Kdo nebude chtít darovat, ať nedaruje. I to je v pořádku. Ne každý si to může dovolit. Proto nenavrhuji zrušit stávající systém zdravotních a sociálních služeb, stávající školy, nemocnice.
Jaká je motivace pro sepsání tohoto programu? Ryze sobecká. Chtěl bych platit nižší daně a chtěl bych aby moje země - Česká republika - prosperovala. Aby se lidé cítili za sebe i za svou zemi zodpovědní.

pondělí 22. června 2020

100 miliard

Úvod:
Politický program pro chudé jsem konzultoval s moudřejšími. Jedna z otázek byla: program je možná zajímavý, ale jak chudé přesvědčíš, aby šli k volbám a zvolili tě?
Aby voliči zvolili politika, musí mít důvod. Volby nejsou důvod. Důvod není ani to, že si politik přeje být zvolen. Volič jde k volbám a volí politika proto:
  1. aby si polepšil nebo 
  2. aby si příliš nepohoršil.
Navrhnu program podle bodu (1) - aby si chudí polepšili, a zároveň aby programu rozuměli. Program musí být jednoduchý, musím chudým něco slíbit. 

Co nabídnu? Peníze. Kolik? 100 miliard. Kde je vezmu? Zruším dotace bohatým. Polostátním společnostem, velkým holdingům a jejich obchodním partnerům. Dotace na "obnovitelné zdroje energie". Pokud jsou obnovitelné, zdroje se obnoví samy. Dotace do zemědělství. Posledních 20 let dotace rostou, bojujeme proti globální změně klimatu, přitom jsme tím (spolu)připravili pětisetleté sucho. Republika usiluje o potravinovou soběstačnost, na polích není místo pro dotační experimenty, které ani nezlepšují stav životního prostředí, ani nedávají lidem chleba.

Komu peníze dám? Nikomu! v tom je trik mé volební kampaně. Nikomu nedám peníze, nikoho ani o korunu nepřipravím a přesto vyhraju volby jako dobrodinec. Peníze nechám voličům. Jejich peníze. Lidem s příjmy do 200.000 Kč ročně (dolních 10%) odpustím  daně a odvody zdravotní i sociální.  Lidem s minimální mzdou, stejně jako studentům, nejmenším živnostníkům. Náklady této úlevy jsou 50.000.000.000 Kč (50 miliard), které stát nevybere na daních, sociálním a zdravotním pojištění. Propad v účtu zdravotních pojišťoven uhradí stát. 
Zbývá nám 50.000.000.000 Kč (50 miliard, které mohu rozdělit mezi ostatní voliče. 25.000.000.000 Kč (25 miliard) nezaplatí voliči - spotřebitelé elektřiny na příspěvcích na obnovitelné zdroje energie. To každé domácnosti uspoří ročně cca 1.000 Kč.
Posledních 25.000.000.000 Kč (25 miliard. Ty mohu poplatníkům daňovým poplatníkům nechat zvýšením roční daňové slevy na poplatníka. Z 24.840 Kč na 30.000 Kč. Všem pracujícím odvádějícím daně se zvýší plat (sníží daň) o 5.160 Kč.

Není výše uvedené "rozdávání" peněz nespravedlivé? Je. V politice nehledejme absolutní spravedlnost. Bude až v nebi. Pokud se tam chystáte. 
Nemělo by se ušetřených 100 miliard Kč rozdělit jinak? Je to věc politické diskuze. Ovšem ne se mnou, ale v parlamentu, nebo na sociálních sítích. Já zastávám názor, že chudí by neměli platit žádné daně. Neměli by za nimi číhat exekutoři, pokud zapomenou zajít na úřad práce. Neměli by být nuceni k podvodům při zaměstnávání na černo. Chudí ať si užijí tu trochu peněz co vydělají. Na bohatších je potom vymyslet, jak stát může spořit i v jiných oblastech, než jen neudělení výsad a dotací miliardářům. Kdosi řekl "zdroje jsou". Já tvrdím, že další možnosti k úsporám jsou. To je na další článek.

----
článek opraven: v částkách (miliard) chyběly tři nuly. Myslel jsem to dobře, dopadlo to...
poučení: nikdy nesvěřujte politikovi svoje peníze. Neumí počítat.