K tomuto příspěvku mě inspiroval návrh "svobodného" software ve státní správě. Budu se pokoušet zvážit, zda je třeba vždy používat software, který je "svobodný". Za svobodný software budu v tomto článku považovat programy, které jsou poskytovány pod některou ze svobodných (open-source, OSI-approved) licencí, tj. GPL, BSD, Apache a další. Za svobodný software nepovažuji abandonware, freeware (free as free beer), adware.
Větší část svého života pracuji s počítači. Vždy používám legální programy, ať placené nebo zdrarma poskytované. Preferuji používání svobodného software, ale někdy to není možné. Software, který je zdarma, neposkytuje potřebnou funkcionalitu - kolegové v konstrukční kanceláři by mě hnali, kdybych jim místo Autocad a Solidworks nainstaloval LibreCad. Uživatelé v kancelářích by nebyli zrovna šťastní, kdyby se měli z Excelu přeučovat na LibreOffice Calc. Principiálně to možné je, je možné změnit konstrukční postupy, je možné naučit zaměstnance pracovat ve svobodném software. Ale můj zaměstnavatel se zajímá především o výkon. Bude-li zaměstnanec s novým softwarem výkonnější, navrhne-li konstruktér více strojů, najde většinu možných chyb stroje "na prkně" a ne až při výrobě, investice do nového sw se mu vyplatí. Je-li nový software "intuitivnější", jednodušší na naučení při zachování funkcionality, je dobré do něj investovat. Nebo naopak - je možné investovat do obnovení licence stávajícího software, pokud nebudu muset investovat do vzdělání (přeškolení) zaměstnanců.
Někdy program za 2.000 Kč vytrhne trn z paty. Existuje alternativa zdarma, ale doba zaškolení uživatele je 10 dnů. Co je výhodnější? 2.000 Kč nebo ztráta 10 pracovních dnů zaměstnance?
Co je pro mě důležité? Používat praktické standardy. Je dobré používat programy, které používají jiní. Pokud investice do vzdělání konstruktéra nebo účetní jde do stovek hodin, je dobré používat něco, co případný uchazeč o zaměstnání má šanci znát. Je dobré používat program, který má podporu nejen oficiální, ale s kterým mi poradí i další desítky (tisíc) uživatelů na webu.
Je důležité používat programy, které jdou propojit se zbytkem mého hardware i software. Pokud by svobodný software nespolupracoval s mojí bankou, nebo nepoužíval formáty souborů, které používám, je možná úspora při nákupu diskutabilní. Kvůli nižší ceně pořízení je třeba změnit podnikové procesy.
Na výše uvedených příkladech se snažím ukázat, že svobodný software není "všespasitelný".
Pokud by cílem použití svobodného software, svobodných datových formátů mělo být "zprůhlednění" státní správy, je možné tento cíl se svobodným software splnit i nesplnit. Stejně jako s uzavřeným software, či s proprietárními datovými formáty.
Pokud by cílem státní správy měla být úspora nákladů díky využití svobodného software, znám lepší cestu: Zákon o vyrovnaném státním rozpočtu. Zrušení zbytečných agend a úřadů. Moc zákonodárnou omezit natolik, aby nemohla každý měsíc měnit normy, podle kterých např. účetní programy pracují.
Svobodný software ušetří pouze část nákladů - náklady pořizovací a udržovací poplatky za licence. Neušetříte za podporu, neušetříte za hardwarové náklady. Tyto náklady ušetříte pouze, když software nebudete potřebovat vůbec.
Jsem přesvědčen, že pravda vítězí, i když nakrátko přemožena bývá. Stejně jsem přesvědčen, že svobodný software vítězí nad proprietárním na celé čáře. I bez státních zásahů.
Máte rádi svobodný software? Tak ho používejte, jako ho používám já. Chcete pomoci? Tak pište překlady, hlašte chyby, na to nemusíte být programátoři. Chcete pomoci více a rozumíte počítačům? Chyby opravujte, programy navrhujte, a hlavně vzdělávejte uživatele. A to vše bez zákonných nařízení.
Větší část svého života pracuji s počítači. Vždy používám legální programy, ať placené nebo zdrarma poskytované. Preferuji používání svobodného software, ale někdy to není možné. Software, který je zdarma, neposkytuje potřebnou funkcionalitu - kolegové v konstrukční kanceláři by mě hnali, kdybych jim místo Autocad a Solidworks nainstaloval LibreCad. Uživatelé v kancelářích by nebyli zrovna šťastní, kdyby se měli z Excelu přeučovat na LibreOffice Calc. Principiálně to možné je, je možné změnit konstrukční postupy, je možné naučit zaměstnance pracovat ve svobodném software. Ale můj zaměstnavatel se zajímá především o výkon. Bude-li zaměstnanec s novým softwarem výkonnější, navrhne-li konstruktér více strojů, najde většinu možných chyb stroje "na prkně" a ne až při výrobě, investice do nového sw se mu vyplatí. Je-li nový software "intuitivnější", jednodušší na naučení při zachování funkcionality, je dobré do něj investovat. Nebo naopak - je možné investovat do obnovení licence stávajícího software, pokud nebudu muset investovat do vzdělání (přeškolení) zaměstnanců.
Někdy program za 2.000 Kč vytrhne trn z paty. Existuje alternativa zdarma, ale doba zaškolení uživatele je 10 dnů. Co je výhodnější? 2.000 Kč nebo ztráta 10 pracovních dnů zaměstnance?
Co je pro mě důležité? Používat praktické standardy. Je dobré používat programy, které používají jiní. Pokud investice do vzdělání konstruktéra nebo účetní jde do stovek hodin, je dobré používat něco, co případný uchazeč o zaměstnání má šanci znát. Je dobré používat program, který má podporu nejen oficiální, ale s kterým mi poradí i další desítky (tisíc) uživatelů na webu.
Je důležité používat programy, které jdou propojit se zbytkem mého hardware i software. Pokud by svobodný software nespolupracoval s mojí bankou, nebo nepoužíval formáty souborů, které používám, je možná úspora při nákupu diskutabilní. Kvůli nižší ceně pořízení je třeba změnit podnikové procesy.
Na výše uvedených příkladech se snažím ukázat, že svobodný software není "všespasitelný".
Pokud by cílem použití svobodného software, svobodných datových formátů mělo být "zprůhlednění" státní správy, je možné tento cíl se svobodným software splnit i nesplnit. Stejně jako s uzavřeným software, či s proprietárními datovými formáty.
Pokud by cílem státní správy měla být úspora nákladů díky využití svobodného software, znám lepší cestu: Zákon o vyrovnaném státním rozpočtu. Zrušení zbytečných agend a úřadů. Moc zákonodárnou omezit natolik, aby nemohla každý měsíc měnit normy, podle kterých např. účetní programy pracují.
Svobodný software ušetří pouze část nákladů - náklady pořizovací a udržovací poplatky za licence. Neušetříte za podporu, neušetříte za hardwarové náklady. Tyto náklady ušetříte pouze, když software nebudete potřebovat vůbec.
Jsem přesvědčen, že pravda vítězí, i když nakrátko přemožena bývá. Stejně jsem přesvědčen, že svobodný software vítězí nad proprietárním na celé čáře. I bez státních zásahů.
Máte rádi svobodný software? Tak ho používejte, jako ho používám já. Chcete pomoci? Tak pište překlady, hlašte chyby, na to nemusíte být programátoři. Chcete pomoci více a rozumíte počítačům? Chyby opravujte, programy navrhujte, a hlavně vzdělávejte uživatele. A to vše bez zákonných nařízení.
Komentáře
Okomentovat