Petr Moses

Vážený pane Fialo, rozhodl jste se pro nelehkou dráhu obnovy dřívější pravicové ikony - ODS. Nakolik se Vám  to daří, nechám na jiných. V článku "vyžeňme socialismus" se stavíte do čela boje proti sociálnímu inženýrství. Za obé Vám děkuji a předkládám před Vás úkol. Jsou jím prezidentské volby v roce 2018. Mnoho voličů bylo nuceno v minulých volbách volit mezi "menšími zly". Mnoho nevědělo, koho volit (ne, téměř neznámý kandidát ODS volitelný nebyl). V druhém kole jsme se mohli rozhodnout, zda volit starce moderní levice nebo konzervativní levice. Z řady kandidátů pro rok 2018 nelze vybrat jediného, který by byl zárukou občanské společnosti, který by jasně a mnohokrát bojoval za práva občanů proti všeobjímající byrokracii. Mohl byste namítnout, že ani Vy jste toho zatím příliš nedokázal. U Vás zůstává alespoň naděje. Během práce v následujících letech můžete ukázat, že Vy i Vaše strana chcete být služebníci živnostníků, dělníků, poctivých úředníků - těch co nesp...

Ty verše mu v hlavě zní už od dětství. Proč Ovčáček? Co komu udělal? Peníze vzal, prohrál? Dozrálo předsevzetí.  Nikdy neprohrát. Vždy být na vítězné straně. Okolnosti ho zavedou k "Vernichtungskrieg", národnímu socialismu, dvojčeti komunismu. Ušpinit se můžeš, ale nikdy ne tak, aby to nešlo umýt, schovat. Můžeš změnit stranu i názor, svět nezměníš. Co znamenají verše? Trest nebo povýšení? Proroctví nebo kletba? Nikdy nebýt lysý. Vždy udržovat bradku. Jeho vizuální předchůdce bradku neměl a kde skončil? Lysý Ovčáček viset nebude. Dnes visí pouze prezidenti. Na plakátech, na školách, úřadech. Chybí jen krůček. On pořádá tiskové konference. Vysvětluje, co On chtěl říci. Co kdyby se oholil? Co kdyby lysý Ovčáček vyhrál srdce voličů? Místo starého pána? Tyto volby ještě ne. Příště? Nemít názor. Modernější brýle - oranžové nebo růžové. Na lepší oblek se z ošatného našetří. Je to risk. Je to kletba? Lysý Ovčáček visí ...

Chyť žida - heslo dne. Když ho udáš, zúčastníš se arizace . Pochytáme-li židy, ozdravíme hospodářství a pozdvihneme náš národ ke konečnému vítězství. Myšlenka národního socialismu stále žije. Vernichtungskrieg není u konce. Vůdce , vyvolený předurčeností, má pro tebe jasný úkol. Nezklamej ho. Ti, kteří budou spolupracovat se židy, budou exemplárně potrestáni. Konec šmelině a hokynářům. Budoucnost patří jasně a vědecky plánovaným podnikům , které budou plnit úkoly dle zadání pro konečné vítězství. Neříkáme, že jde o cestu jednoduchou, nechť to nikdo nechápe špatně. Cesta je to složitá, plná nástrah, možná se někteří z nás dopustí i chyb, ale je to cesta jediná možná. Proto je třeba jasně vytyčit cíl a dobrovolně svěřit moc do rukou toho, který svoje schopnosti a předvídavost již mnohokráte prokázal. Nedůvěřiví řeknou - proč se zabývat spodinou společnosti, parazity ? Proč se nezaměřit rovnou na budování něčeho, co přetrvá. Takovým říkáme jasně - nejdříve je třeba nastolit pořádek, ...

Dicslaimer: Tento příspěvek není podrobným návodem ni popisem, ale teoretickou úvahou a splněným slibem. Autor prohlašuje, že nikdy ve finančních institucích nepracoval a doufá, že nikdy pracovat nebude. Výchozí podmínky Představte si, že máte mnoho podniků, majetek v hodnotě pár miliard. Toužíte je zhodnocovat, množit. Pořídíte si množírnu peněz - v češtině se tomu říká banka a myslíte si, že jste král. Jenže - ouha. Přišla krize na miliardáře. Zdá se vám, že váš majetek ubývá. Místo "expanze" potřebujete "konsolidovat". Místo rostoucí haldy peněz, vám peníze dle vašich excelových tabulek ubývají. Co s tím? Proč vybrat? Nyní přichází hvězdná chvíle vaší množírny. Až doteď jste netušil, že vám ta investice k něčemu bude. Jste zvyklý půjčovat 20% p.a.. Tato státem kontrolovaná instituce vám přináší roční zisk v nízkých jednotkách procent, pokud se daří. Žádný adrenalin. Teď si z banky jako z kampeličky chcete vzít svoji investici zpět, pokud možno zhodnoceno...

Tento příspěvek píši v souvislosti s odebíráním českých dětí norskou "sociálkou". Dalším motivem je pro mne reakce představitelů našeho státu a zprávy, které o případu poskytují veřejnoprávní média. Chtěl bych popsat způsob chodu úřadů tam, kde existuje sdílená zodpovědnost výkonu svěřené pravomoci. Bezbožnost Chod státní organizace je bezbožný - v případě Evropy nekřesťanský. Je to důsledek neexistence, resp. vyloučení a zákaz definování společně sdílených hodnot - např. odkaz na Bibli, Desatero. Postoj bezbožnosti na jednu stranu brání kontrolu organizace jiným způsobem než v zákonech definovaným - tj. státní organizaci budou kontrolovat zase členové jiné složky státu, na druhé straně činí neúčinnými apely morálních či náboženských autorit, které by chtěly pomoci v případech, které jsou těmito autoritami uznány za pomoci hodné. Pro členy předmětné státní organizace je její bezbožnost dvojnásobnou ochranou. Mohou věřit, že jejich nejvyšší autoritou je zákon, resp. jeji...

Minulý rok, 5.5. 2013 došlo k zásadní změně v přístupu katolické církve k nadpřirozeným osobám.   Došlo k tomu na bohoslužbě oslavující propagační médium z doby ministra Josefa Plojhara a vlády Národní fronty. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10488445364-bohosluzba-za-sdelovaci-prostredky/31329838009 Nadpřirozené osoby nemají od té doby pouze uznanou existenci, ale staly se i předmětem kultu, uctívání. Nejedná se o zprávu která by přišla jako blesk z čistého nebe. Z historie církve známe postupné přibližování se nevěřícím. Šlo například o přijetí formy uctívání, často stačilo vyměnit názvy uctívaných osob/démonů a pokračovalo  se ve stejném kultu - příklad - Bohyně Matka Země, později uctívaná jako Panna Maria, Svantovít - Svatý Vít. Zůstávala stejná i místa uctívání - nejeden kostel je postaven na předkřesťanském obětišti. Pokračovalo se i v obchodech s amulety - ostatky svatých. Uctívání nadpřirozených osob pod jejich původními jmény je tedy jen modernizací, p...

Čtvrtá neděle adventní k nám mluví o pokoji. Jak si pokoj představujeme? Co pro nás znamená? Na zemi pokoj (Lukáš 2:14)  "Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení." Stěžujeme si na vládu, která není podle našich představ. Stěžujeme si na úředníky, na policisty, na učitele ... Přitom zapomínáme, že tu základní věc k životu v našem státě máme - mír. Nehrozí loupení vojska, nehrozí zabíjení civilistů. V mnoha zemích na světě to dnes neplatí. Jak tam přinést mír? Nevím. Nevím, jak pomoci, aby všude zavládl mír. Dokonce si myslím, že než přijde Pán Ježíš znovu na tuto zem, stále budou války a nepokoje. Ale přemýšlejme jak pomoci těm, kteří jsou válkou postiženi. Jak pomoci uprchlíkům, jak jim přinést naději na nový život. Usilujte o pokoj se všemi (Židům 12:12-15), (Lukáš 12:51-53) Rozdělení, které zákonitě přináší Boží slovo, je už dost velké. Nikomu se nelíbí, když mu říkáte, že něco dělá špatně - i když ten člověk není obviňován...