Přeskočit na hlavní obsah

Občané proti strachu a lhostejnosti

Jsme dělníci a dělnice, živnostníci a živnostnice, pracovníci v maloobchodu, studenti a studentky učebních oborů, lidé, jejichž základní schopností i hodnotou by mělo být kritické myšlení, schopnost nazírat problémy nezaujatě, pracovat s informacemi, rozeznat fakta od hypotéz a nedopouštět se manipulací. Jsme znepokojeni prudkým nárůstem nenávistných nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s finanční a politickou krizí hrozí. Toto téma musí být předmětem diskuze, ta však musí být vedena s chladnou hlavou a na základě faktů.
Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z politické krize. Cílem této výzvy není agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k veřejným rozpočtům. Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována třídní a politická nesnášenlivost - dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti. Vadí nám, že politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou.

Občané proti strachu a lhostejnosti

My, zde podepsaní dělníci a dělnice, pracovníci v maloobchodu a řemeslech, jsme velmi znepokojeni prudkým nárůstem nenávisti ve společnosti. Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z dělníků  a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O živnostnících, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Investoři žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci.Majitelé podniků  jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich skutečné názory či nepřebernou rozmanitost způsobů podnikání. Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy přející té či oné skupině buržoazie smrt. Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou fiskální krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum.
Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci fiskálních politik zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě pracují, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně produktivní musí být přijímáni na úřadech bez předpojatosti a diskriminace, aniž by je předem diskvalifikoval druh jejich práce či podnikání.
Apelujeme na média, aby si uvědomila svou nesmírnou moc nad názory společnosti. Informujte pravdivě a s chladnou hlavou, nešiřte vykonstruované senzace a paniku. Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Užívejte ji zodpovědně a citlivě. Historie učí, že strach plodí nesvobodu. Svoboda slova, zneužitá ke lži a očerňování nevinných, zabíjí sebe samu.
Především ale prosíme veřejnost, každého jednoho z vás, tedy nás, o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět! Své názory musíme stále znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem. Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí. Nenechme se manipulovat podvodníky, kteří do nás zasévají falešné důvody ke strachu a sklízejí jeho plody jen k vlastnímu užitku, ať jsou jím hlasy ve volbách či sledovanost médií. Nevěřme každé senzaci. Pamatujme, že čím více je zpráva šokující či děsivá, tím dále bývá od pravdy. Ověřujme si informace, které utvářejí naše názory – mnohdy stačí několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství. Neodvracejme se od neštěstí dělníků, živnostníků, daňových poplatníků! Je naivní a nebezpečné myslet si, že se můžeme uzavřít před světem a ignorovat jeho problémy. Naopak, čím aktivněji pomůžeme s jejich řešením, tím méně na nás v budoucnu dopadnou. Zajímejme se o dění ve světě, snažme se porozumět skutečným příčinám zla a hledejme způsoby, jak mu společně čelit.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Koalice nechtěná, koalice chtěná

Máme po volbách, máme co jsme chtěli. Respektive voliči mají co chtěli. Prezident pověřil vůdce vítězné strany sestavením vlády. Vítězná strana dostala 30% hlasů. Mě se to nelíbí. Nevadí mi, že mě voliči nezvolili premiérem - "moje" strana nedostala ani 2% hlasů, tj. musel bych se 20x více snažit, abych měl šanci. A to jsem opravdu nechtěl, moje priority jsou nyní jinde.   Vadí mi, že politici, kteří dostali více hlasů než já, a kteří u mne požívají o fous větší důvěry než vítěz voleb se ani nesnaží vítězi oponovat. Nestačí psát #neuhneme , nestačí #demokracie, je třeba činů. Činů povolebních, činů nevábných, činů pro které politici jsou neoblíbení. Je třeba domluvit koalici. Koalici nejen stran názorově blízkých, až se jeden ptá proč nejsou stranou jednou, ale i stran odlišných, pokud jsou ochotné domluvit se na základních kamenech - deskách, ze kterých se neustoupí. Koaliční program poté nebude budující - nebudou se stavět krásné, světlé zítřky, ale bude to program udrž...

Co dělat

 Co dělat v době, kdy se na nás všechno valí? Přežili jsme COVID, přišla energetická krize. Ještě neodezněla, je tu válka, miliony uprchlíků. Všechno se bortí. Rusko zase - jako za našich mladých let - vyhrožuje jadernou apokalypsou. Neustálé volební kampaně a jejich vyhrocená rétorika občany děsí. Nastává konec civilizace? Člověk má 1000+1 důvod propadnout smutku, uzavřít se do sebe. Co s tím? Vzpomněl jsem si na "Vlak dětství a naděje". Smutný film o smutné době, který přesto dovedl vyloudit úsměv na tváři. "Na tragickej život jsem já pes"  https://youtu.be/fQqz-bD3Qd8 . Neporadím nic lepšího. Věřím, že dnešní i zítřejší těžkosti zvládneme. Věřím, že má smysl pomáhat těm, kteří pomoc potřebují. Chovat se jako člověk. Dovolím si být patetický: Co dělat? Miluj a služ. Miluj druhé, služ, pomáhej druhým. Komu? Tomu, komu můžeš pomoci. Malá praktická pomoc je cennější než nejušlechtilejší myšlenka. Nemůžeš pomáhat? Potřebuješ pomoc? Nech si posloužit. Člověk se stává p...

100 miliard

Úvod: Politický program pro chudé jsem konzultoval s moudřejšími. Jedna z otázek byla: program je možná zajímavý, ale jak chudé přesvědčíš, aby šli k volbám a zvolili tě? Aby voliči zvolili politika, musí mít důvod. Volby nejsou důvod. Důvod není ani to, že si politik přeje být zvolen. Volič jde k volbám a volí politika proto: aby si polepšil nebo  aby si příliš nepohoršil. Navrhnu program podle bodu (1) - aby si chudí polepšili, a zároveň aby programu rozuměli. Program musí být jednoduchý, musím chudým něco slíbit.  Co nabídnu? Peníze. Kolik? 100 miliard. Kde je vezmu? Zruším dotace bohatým. Polostátním společnostem, velkým holdingům a jejich obchodním partnerům. Dotace na "obnovitelné zdroje energie". Pokud jsou obnovitelné, zdroje se obnoví samy. Dotace do zemědělství. Posledních 20 let dotace rostou, bojujeme proti globální změně klimatu, přitom jsme tím (spolu)připravili pětisetleté sucho. Republika usiluje o potravinovou soběstačnost, na polích není mís...